3 základní kroky v procesu výroby bankovek

Pokud jste si mysleli, že výroba bankovek je snadná, jste na omylu. Vyrobit například jednu stokorunu zabere několik měsíců. Vše je neustále kontrolováno a podrobováno různým testům. Autorem vzhledu současných bankovek je Oldřich Kulhánek. Víte však, co tomu předcházelo?
vějíř z bankovek
1. Vytvoření motivu
Za vším stojí centrální banka, která vyhlásí své požadavky ve veřejné soutěži o návrhu nových bankovek. Návrhy musí být zhotoveny do určitého data a později posuzovací komise vybere ten nejlepší, se kterým se pracuje dále.
2. Převedení do hmotné formy
Na řadu přichází práce rytce, který musí do ocelové nebo měděné desky ručně vyrýt naprosto identický motiv nové bankovky. Udělá-li rytec chybu, jeho dosavadní práce přijde vniveč a musí začít zase pěkně od začátku. Dokonale připravená deska s vyrytou bankovou jde do procesu leptání, pomocí kterého se vytvoří několik kopií na tzv. tiskovou desku.
Výroba tiskové desky jde ruku v ruce s výrobou materiálu, na který se budou bankovky tisknout. Na to je vytvořen speciální papír ze směsi bavlny a lnu, který je vysoce odolný vůči opotřebení. Během výroby se používají další přísady, ty jsou spíše prevencí proti padělání, například vodoznak (je vidět proti normálnímu světlu) nebo barevná vlákna (svítí pod ultrafialovým zářením). Zhotovený papír je pod přísnou kontrolou přesunut do tiskárny.
3. Tisk
Tisk je velice zdlouhavý proces, protože neprobíhá jednolitě, ale je rozdělen na etapy. První fází je tisk ofsetu, jedná se o základní metodu kamenotisku, kterou se běžně tisknou knihy nebo časopisy. Poté přijde na řadu hlubotisk, ten se dělá pomocí tiskové desky s vyrytým motivem. Bankovka se ponoří do barvy, usadí se ve vytvořených prohlubních a její přebytek se setře. Tlakem papíru, který je na bankovku posléze vrstven dojde k dokonalému vysušení i prohlubní s barvou. Proto nám bankovka občas přijde na omak hrubá, nebo cítíme její jednotlivé vrstvy. Následuje několikaměsíční schnutí barvy. Konečným procesem v tisku je tisk z výšky neboli „razítkování“. Kovovým razítkem se na bankovku vytiskne sériové číslo.
dvoutisícovky a tisícovky
Celé kusy archů se řežou na jednotlivé bankovky, proběhne jejich kontrola, rozpočítání, svázání do papírových pásků a zavařené v igelitu jsou převezeny do národní banky, kde jsou uloženy a podle nutnosti puštěny do oběhu.